Neděle jako stvořená k plnění snů. Za okny zima, doma pohodička a klubíčka čekají. Mnohokrát jsem pletla cokoliv, několikrát i zkoušela vyplétaní vzorů, ale nikdy jsem nebyla spokojena, protože na rubu některé nitky neleželi tak jak měli. Což je nejen nevzhledné,ale i nepraktické a zvláště tehdy,kdy je to pro dítko,které spěchá a honem,honem se oblíká, prstíček vždy zaběhne zrovna tam,kde nitka není pěkně zapletená.
Ale nyní mám radost , konečně jsem pochopila jak na to a zdolala Everest. Polopatický návod, koneckonců jako vždy, jsme našla na https://www.youtube.com/watch?v=sTtCyfDH_5Y&t=152s, ponožková příze čekala v syslí noře a výsledek:
Čepička pro J. je hotová , on má radost a já jsem spokojená
