Září.....

divný měsíc, veselý a smutný, střídají se události co se mnou a kolem mne běží  jako na houpačce, na horu a dolů.

ale nevadí, protože  

Radost jen pro mne 

Po velmi ,velmi dlouhé době, jsem vzala do ruce háček a  umotala něco pro sebe. Nutně potřebuji, aby mne v nastávajícím období  hřál ramena, duši...
Klubíčko je láska na první pohled  je to 3- nitka  1 100 m, Tato informace je pro netvořivé zcela zbytečná,  ty druhé vědí o čem mluvím.
K focení své tělíčko propůjčila moje kamarádka " Babi " , díky. A vzor  přikládám:

Potkala jsem

knížku  od Hany Poltikovičové : Korálky v pupíku , o knížku se s Vámi podělit nemůžu, ale doporučit ji můžu. 

Příběh začíná zvesela , zachycuje vnitřní svět dívky, která touží po poznání sebe samé a poznání toho jak svět funguje, o poznání jeho podstaty. Čili povídání o věcech,které se dotýkají každého z nás.

 Na obalu této knížky je  příběh a o něj se s Vámi chci  podělit :
Když jsem byla malá,četla jsem takovou pohádku. O králi a starci. Ten stařec tomu králi na koni tam někde v poli s úsměvem povídá: " Můžeš mě nechat spráskat, můžeš mě mučit, můžeš mě zabít, ale nikdy mě nemůžeš donutit k tomu, abych se tě bál." Slova toho starce jsem si četla pětkrát, desetkrát, stokrát, tisíckrát. A pokaždé jsem byla v úžasu. Jako by něco ve mně začalo procitat, něco, co dávno vím. Jako by se to odněkud zespodu uvolňovalo a vyplouvalo na povrch. A pokaždé, když jsme to dočetla, zavřela jsem oči a nechala " to " doznít. Jako by mi něco chtělo dojít a já nevěděla co. Něco ve mně cítilo, že v těch slovech je toho mnohem víc : A byla jsem celá nevrlá, protože jsem po tom chtěla sáhnout a vzít si to, ale nešlo to. Až později jsem pochopila, že si pro to jde člověk celým svým životem.

Den bez jehlic

nebo háčku je pro mne divný den. I to patří mezi mé radosti, kromě dobré knížky , škoda, že neumím současně číst a u toho plést. Teda u pletení čtu,ale jen vzory a postupy . A tak jsem se propletla a pročetla dnes k dokončení sukýnky pro Karolinku, kterou jsem ji slibovala už rok . Je jiná než původně chtěla a já původně slibovala , / promiň Kájo /, snad ji budeš nosit ráda. Jen ty fotky, ty mne moc nejdou , no nic jdu nahodit na něco nového...

Svět podle Duška ...

ano, já vím  existuje od Johna Irvinga Svět podle Garpa, který nás provází životem a názory neexistujícího spisovatele, ale proč by nemohl být i svět podle Duška ?  Je v oblibě, vyhledáván , nasloucháme mu / alespoň  někteří / , snažíme se reprodukovat jeho myšlenky .
Tak proč nemít za své jeho rady a doporučení,  které jsem si já soukromě nazvala " Dvacatero" podle Duška / křesťanský svět  má své Desatero.. /  A když mne, pouze jen jedno jediné z "Dvacatera" usnadní můj život a naplní každý den radostí i Vás kolem mne ,tak je  " Tento Svět"  báječné místo  k narození ...

1.Když se ti něco líbí – řekni to.
2. Když se ti něco nelíbí – řekni to.
3. Když se ti po někom stýská, zavolej mu.
4. Když něčemu nerozumíš, zeptej se.
5. Když se chceš s někým setkat, pozvi ho.
6. Když něco chceš, popros.
7. Nikdy se nehádej. 
8.Chceš-li, aby ti porozuměli, vysvětluj.
9. Když ses provinil, řekni to rovnou a nehledej výmluvy.
10. Mysli vždy na to, že každý má svou pravdu – a ta se nemusí vždycky shodovat s tvou vlastní.
11. Nestýkej se se špatnými lidmi.
12. Nejdůležitější v životě je láska. Všechno ostatní jsou zbytečnosti.
13. Naše problémy jsou pouze v naší hlavě.
14. Okolní svět není ani dobrý, ani špatný – je mu zcela lhostejné, jestli existuješ
15. Z každé události se snaž získat pro sebe něco užitečného.
16. Nebuď suchar.
17. Pamatuj, že nikomu nejsi nic dlužen.
18. Nezapomeň, že nikdo není nic dlužen tobě. 
19.Nelituj ani času, ani peněz na štěstí z poznávání světa. 
20.V životě vždycky spoléhej pouze sám na sebe.
21 Věř svým pocitům.
22.K ženám (ostatně i k mužům) stejně jako k dětem buď trpělivý a trochu shovívavý.
23. Pokud máš špatnou náladu, zamysli se nad tím, že až zemřeš, nebudeš mít ani tu.

24.Žij dneska, protože včerejšek už není a zítřek být ani nemusí.

Ačkoliv ...

je konec dubna a možná právě proto , zima se nás pořád drží . Ráno jak jsme vstávali už pěkně zpívali ptáčci a lákali  ven z postele a hned to šlo lépe. Nyní  sice svítí sluníčko, ale je zubaté ....

Včera večer náhodou, vlastně ne, nic není náhodou, jsem si vzpomněla, / byla to soutěžní otázka v Hospodském kvízu, kterého se od podzimu zúčastňujeme /,  že valčíky skládal nejen Strauss, ale i  Fréderic Chopin. Nedalo mne to a našla jsem  svůj oblíbený Jarní valčík

Pohádky....


Pátek podvečer , takový obyčejný den a já se těším jako malé dítě. Mohou za to knížky a dnes je v knihovně Noc s Andersenem. Ne pro nás velké , dospělé ,ale pro děti.
Trochu mám v koutku duše obavu, zda to " naše " dítě není malé na takovouto noc ,má přece je 4 roky. Nicméně doba k odchodu je tu  a tak vyrážíme ,  dva dospělí a malá Anna do knihovny.
V knihovně vládne chvilku chaos, ale čtení o Malé mořské panně uklidní každého a pak následují  hry pro děti, povídání s mořskou pannou, malování podvodního světa... Pro naši vnučku je ovšem nejhezčí a největší zážitek kouzlící víla, které ona říká Ariel. Přece jenom ta je ji bližší než panna od Andrsena.
Poté obdarovaná Anna odchází  domů a my také, bohatší o kus dětského světa ..Ještě, že máme Aničku, jinak by jsme Noc s Andrsenem neprožili.

Podkafníčky...

                                                                                                   

Mezi mé radosti patří i háčkování , které čas od času vyměním za pletení. Objevila jsme malá klubíčka zbytků Camilly a podkafníčky pod hrníčky jsou na světě. Kdo ví jestli skončí u mne , nebo poputují dál. Nejraději totiž tvořím pro své blízké.

Dnešní ráno je zamračené , lidičky chodí se skloněnou hlavou a bez úsměvu . Otvírám počítač a hledám co by potěšilo moji duši a hle potkala jsem :

Mrkev, vejce a káva

Mladá žena přišla ke své matce, svěřit se jí, jak moc se trápí a co jí tolik tíží. Byla vyčerpaná a bez energie. Zdálo se, jako by za jedním vyřešeným problémem přišel další k řešení. Celou svojí situaci viděla bezvýchodně.

Matka vzala dceru za ruku a dovedla jí do kuchyně. Naplnila tři nádoby vodou a umístila je na plotnu. Během pár minut přišla voda k varu. Do první misky umístila mrkev, do druhé vejce a do té třetí kávová zrnka.Nechala svoji dceru sedět a přikázala jí, aby neřekla jedno jediné slovo. Dcera mlčela a přemýšlela, co se bude dít. Za několik minut matka vypnula plotýnky a vzala dceru ke kamnům. Vylovila mrkev z misky a položila ji na kuchyňskou desku. Dále vytáhla vejce a rovněž ho umístila na desku. Poté nabrala kávová zrnka i s vodou a umístila je do třetí misky. Matka se na to zeptala své dcery: “Řekni mi, co vidíš?”

“Mrkev, vejce a kávu,” odpověděla mladá žena. Matka ji uchopila za ruku a položila jí na mrkev. Dcera si uvědomila, že je mrkev měkká. Dále si ohmatala vejce, až jí skořápka praskla v ruce. Nakonec jí přikázala, aby přičichla k misce s kávou, protože voda byla stále horká. Dcera se ihned usmála, když ucítila bohaté aroma mleté kávy.Dcera se na to zeptala: “Co to znamená?”s Matka jí vysvětlila, že každý z těchto objektů čelil stejnému protivenství (vroucí vodě), ale každý reagoval jinak. Mrkev byla silná, tvrdá a neúprosná, ale poté, co byla podrobena vařící vodě, změkla a oslabila se. Vejce byla křehká. Tenký vnější plášť (skořápka) sice ochránil na určitou dobu svůj tekutý interiér, ale poté, co se vejce vložila do vařící vody, jejich interiér se změnil. Zrnka mleté kávy vodu obarvila a dodala jí příjemné aroma.

“A co jsi ty?” zeptala se matka své dcery. “Když protivenství zaklepe na dveře, jak budeš reagovat? Jsi mrkev, vejce, nebo kávové zrno?” Jsi mrkev, která se zdá být silná, ale s bolestí a nepřízní osudu oslábne, změkně a ztratí svojí sílu? Jsi vejce, na jehož interiér nenávratně dokáže během krátké chvíle zapůsobit vysoká teplota? Nebo jsi kávové zrnko, které díky horké vodě uvolní vůni a chuť a nezměnilo ani tak sebe, jako spíše vodu?

Pokud budeš jako kávové zrnko, dokážeš za jakékoli situace vnímat špatné věci a události kolem sebe jako dobré. Uvědomíš si, že ve všem špatném je vždy něco dobrého. Existují lidé, kteří reagují stejně jako mrkev, vejce i káva. Tak co jsi ty?  A co jsem já? 

Hezký den všem co dočetl  až sem.

Vítejte.....

Vítám Vás vítám  u  písmenek,  které dnes tady vkládám.
Vždy jsem toužila po svém blogu, nejdříve kvůli tomu, abych získala nové přátelé, pak proto, abych se chlubila co jsem vytvořila, pak protože a protože... Jak šel čas a mne se blog  nedařilo  z různých důvodů založit , tak jsem zjistila, že vlastně JEJ potřebuji  a to docela nutně, ale UŽ  jen tak...
Chci  s  Vámi sdílet  Čisté radosti života mého.... / název jsem si vypůjčila od spisovatele Jana Šmída /.

Vítejte  a  mějte se tady  hezky.